12. červen 2011

 

     První pracovní týden utekl jako voda, a tak je na čase napsat pár řádků o místě, kde budeme trávit následujících deset týdnů, a ze kterého budeme také podnikat výlety zejména do regionu Northland.

 

     Farma Brick Bay o rozloze 80 hektarů nese jméno podle malé zátoky, se kterou sousedí na východě a kde se nachází pěkná pláž lemovaná stromy pohutukawa s krásným výhledem na moře, kterému dominuje ostrov Kawau. Ještě v 19.století se zde nacházel les stromů kauri, který však byl záhy vykácen a přeměněn na pastviny.

     Pozemek koupili v roce 1986 manželé Richard a Christine a od té doby se také uskutečnila rozsáhlá výsadba stovek původních i exotických stromů. Nachází se zde také nativní buš, která je domovem nepřeberného množství ptactva. Na farmě nechybí samozřejmě ani početné stádo ovcí, které jsou ikonou novozélandského zemědělství.

     Severně orientovaná čtyřhektarová vinice, svažující se k jezeru a obklopená původní buší, byla vysazena v roce 1995 a o tři roky později následovala první sklizeň. Odrůdy na této vinici tvoří Pinot Girs (Rulandské šedé), Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot a Malbec. V roce 2003 byl pak vysazen nový hektarový blok s odrůdami Pinot Gris a Petit Verdot.

     Vedle vinice se nachází také unikátní a stylová prosklená restaurace - Glass House, zavěšená nad jezerem lemovaným lekníny. Od ledna 2007 si tak  zde mohou návštěvníci vychutnat sklenku lahodného vínka či zakoupit celou láhev. Glass House je také vstupní branou na jedinečnou sochařskou stezku, která se vine pozoruhodnou krajinou původní buše, kolem majestátných palem, jezírek, pastvin a vinic. Podél dva kilometry dlouhé stezky se nachází cca 45 pečlivě vybraných soch, citlivě umístěných do okolní krajiny.

     Doplňkem k vínu je pak panenský olivový olej. V roce 1995 byla provedena výsadba menšího olivového háje španělskými odrůdami Manzanilla, Ascolano a Verdale. Zjistilo se, že ve zdejších klimatických podmínkách stromy úspěšně plodí každý druhý rok. Na jaře roku 2010 byl vysazen další háj se dvěma sty stromy italských Frantoio, Leccino a Pendolino. Očekává se, že tyto stromy budou plodit v tom roce, kdy budou španělské olivovníky odpočívat.    

 

     Na farmě nás pracuje celkem pět. Kromě mě s Hankou ve stejný den přijeli také Kate z USA a Manu z Německa. Společně s Katie z Anglie, která je na farmě už od října jsou tu holky v drtivé přesile :). Správcem farmy je pak pohodář Brian, který na farmě také bydlí a pracuje zde přes 16 let. Jeho pravou rukou je pak Glen, který celý život žil v okolí Otaga na Jižním ostrově a pracuje zde od listopadu. Za jeho přesunem na sever stojí samozřejmě ženská.

     V současné době probíhá přístavba ke Glass House, kterou bude tvořit pěkný vinný sklípek společně s prostory pro skladování vína. A právě tady jsem do čtvrtka společně s Paulem, který sklípek buduje, pracoval na armování pro betonový prstenec kolem pilonů, které zamezí jakémukoliv pohybu v prudkém svahu. V pátek jsem se pak seznamoval s mojí novou kamarádkou Hondou - čtyřkolkou, která je pro pohyb a práci na farmě naprosto nezbytná.

     Holky celý týden pracovaly na vinici a jejich hlavním úkolem pro následující týdny nebude nic jiného než pruning, čili prostřihávání vína. V tomto vinařství se klade důraz zejména na kvalitu, nikoliv kvantitu, a proto je práce placena hodinově a ne na kontrakt, jak tomu bylo např. při práci v jablečném sadu. V porovnání s úkolovou mzdou, kterou nabízí za pruning kontraktoři na Jižním ostrově by sebou musel člověk pěkně hodit, aby výdělek stál za to.    

     Po týdnu práce na farmě jsme se s Hankou shodli, že jsme v žádném případě neudělali chybu, když jsme si jako práci během novozélandské zimy zvolili právě Brick Bay. Příjemné klima, pohodová parta lidí, různorodá práce a krásné okolí s výhledem na moře, to je jen výčet pozitiv pobytu a práce tady. Také možnost procestovat Northland a oblast severně od Aucklandu během práce je velké plus, jelikož jsme původně měli v plánu pracovat na vinicích v oblasti Marlborough na Jižním ostrově a sem by jsme pak museli jet přes celý Severní ostrov.    

     Výplata je zde stejně jako jinde každý týden. Zde navíc pro nás Čechy trochu netradičním způsobem a to šekem. Každý pátek tak bude ve znamení návštěvy Bank of New Zealand ve Warkworthu a týdenního nákupu v New Worldu. Brick Bay Farm totiž leží v pěkné a klidné oblasti východně od Warkworthu, kde se také nachází nejbližší supermarket. Menší obchod je ve Snells Beach, která je asi dvě minuty autem a kde se také nachází pěkný krámek s pestrým výběrem ovoce a zeleniny. 

     V pátek jsme také vyrazili společně s holkami a Brianem do hospůdky trošku popít a poklábosit. Pivko tu točí skoro jako všude na Novém Zélandu do třetinek, takže větší sklenici si bylo nutné vyžádat. Obecně platí, že ceny v hospodách jsou o dost vyšší než v obchodech, takže na nějaké dlouhé vysedávání a popíjení to opravdu není.

 

     V sobotu jsme se vydali do nedaleké vesničky Matakana, kde se každou sobotu konají Farmářské trhy. V pěkném prostředí se tu nachází řada stánků s ovocem a zeleninou, klobáskami, domácím pečivem, kvalitními víny či místním pivem. Příjemnou atmosféru pak dokresluje živá hudba, která tyto trhy doprovází.

 

     Dnešní ráno vypadá o dost lépe než včera, a tak se rozhodujeme, že podnikneme menší výlet po okolí. Vyrážíme směr Snells Beach a pokračujeme dál na jih prozkoumat menší poloostrov, který zde vybíhá do zálivu Hauraki. Odbočujeme na Ridge Road, ze které se nám naskýtají pěkné výhledy na Mahurangi Harbour a okolí. Po chvíli končí asfalt a šotolinová silnička začíná klesat až k moři.

     Přijíždíme k malému přístavu Scotts Landing a vydáváme se na nedalekou pláž, které dominují mohutné stromy pohutukawa. Přecházíme až na její konec a po úzké šíji pevniny přecházíme na malý ostrůvek Casnell, který je díky právě probíhajícímu odlivu přístupný po souši. Pěknou procházkou kolem celého ostrůvku se dostáváme zpět k autu a vracíme se zpět.

     Po pár kilometrech odbočujeme na vedlejší cestu, která vede do půvabné zátoky Martins Bay. Pěkná, pozvolná písčitá pláž nabízí ideální podmínky ke koupání a relaxaci. Kromě řady pěkných posezení se tu také nachází poměrně velký kemp, který svědčí o tom, že je toto místo v sezóně velice vyhledávané.

     Naší poslední dnešní zastávkou je Scandrett Regional Park, který se nachází nedaleko Martins Bay. Jeden z nejmladších parků v regionu Auckland nabízí ideální podmínky pro pěší turistiku, rybaření či nedělní piknik. Z útesů u nedaleké pláže se pak otevírají pěkné výhledy na nedaleký Kawau Island. Park nese jméno podle rodiny, která zdejší půdu obhospodařovala před více jak 130 lety. V okolních pobřežních lesích pak rostou původní stromy pohutukawa, taraire, kohekohe či tawapou. V blízkosti historického areálu farmy se nachází řada exotických dřevin, včetně obrovské, staré borovice Norfolk. Krátkou procházkou kolem farmy zakončujeme dnešní výlet a vracíme se zpět do Brick Bay.

     

 

 

19. červen 2011

         

     Tak máme za sebou další týden na farmě. Holky se kromě prostřihávání věnovaly také navazovaní nových větviček a já hned v pondělí začal s odvážením starých větví čtyřkolkou na velké ohniště. Hromada je to obrovská a to jsme teprve na začátku pruningu. Škoda, že tu nebudu, až se bude provádět zážeh této vatry. Loni to byl údajně tak velký oheň, že během chvilky dorazilo i zásahové vozidlo s hasiči v domnění, že hoří :).

     Brian odjel na dvouměsíční dovolenou do Evropy, takže nás má nyní na povel Glen. Jeho jižanský akcent je tak silný, že máme občas docela problém mu rozumět. Nejsme sami, jelikož i holky, pro které je angličtina rodným jazykem jsou na tom místy podobně.

     V úterý dojel domíchávač s betonem, takže jsem si dal od práce na sklepě na chvíli pauzu do doby než beton zatuhne. Následující dny následovala tedy práce na vinici, postřik tenisového kurtu (pěkně zakomponovaného do jinak členitého terénu farmy) či navážení dřeva do krbu. Při této příležitosti jsem měl možnost navštívit sídlo majitelů farmy. Prostorný dřevěný dům, kterému vévodí zděná věž a stylové vybavení působí opravdu pěkně.

     Koncem týdne jsme se také opět vrhli na stavbu, přijel bagr, který odstranil přebytečnou zeminu ve svahu a s pomocí laserové nively jsme zaměřili budoucí podlahu sklepa. Nutno podotknout, že se mi s Paulem pracuje dobře a dle slov Briana je i on se mnou velmi spokojený. Kromě práce se naše debata točí převážně kolem cestování, Nového Zélandu a České republiky, ale i o Austrálii, kde Paul více jak dvacet let žil.

 

     Na neděli jsme si naplánovali opět menší výlet, tentokrát do nedalekého Warkworthu. Městečko s více jak třemi tisíci obyvateli leží na významné dopravní tepně SH1 přibližně 65km severně od Aucklandu. Okres Warkworth je známý také jako Kowhai Coast, podle původních stromů kowhai, které se v této oblasti nachází.

     Projíždíme městečko a odbočujeme na úzkou nezpevněnou silničku vedoucí k řece Mahurangi. Nachází se zde impozantní ruiny staré vápenky, která zde fungovala od roku 1866 a o 18 let později se zde začalo s výrobou portlandského cementu. Toto historické místo prochází v  současné době rekonstrukcí a je částečně zpřístupněno veřejnosti. Historickému významu přidává i fakt, že se jedná o jednu z prvních betonových budov na Novém Zélandu. V těsném sousedství se nachází zatopený lom, jehož průzračné vody jsou oblíbeným místem pro plavání a koupání.

     Přesouváme se do nedalekého Parry Kauri Parku a vydáváme se na pěknou procházku nativní buší, která nás opět zavádí do rozmanitých koutů zdejší přírody. Celému parku pak vévodí dva mohutné stromy kauri, z nichž největší - McKinney Kauri má obvod téměř osm metrů a je starý přes 800 let. Nejstarším stromům v zemi je pak kolem 1000 let a existenci tohoto druhu je možné sledovat až do období jury, což z těchto stromů dělá jedny z nejstarších rostlin na světě. Stromy kauri jsou tak další část úžasného, unikátního a fascinujícího přírodního prostředí Nového Zélandu.

     Přírodovědci předpokládají, že před 1000 lety pokrývalo sever Nového Zélandu přes milion hektarů kauri lesa. Ještě před 200 lety, tedy před příchodem Evropanů, kryly tyto porosty většinu teplého a subtropického severu země. Z původních lesů však dnes zůstaly jen čtyři procenta, drtivá většina padla za oběť dřevařskému průmyslu.

     Vracíme se zpět do Warkworthu a jdeme navštívit hobbymarket Mega Mitre. Mám totiž v plánu vyrobit k autu přístřešek pro naše putování Jižním ostrovem. Právě v momentě, kdy opouštíme obchod začíná pěkný liják, a tak nás ani nemrzí, že už dnes nemáme v plánu nic dalšího.       

 

 

 

26. červen 2011

 

     Týden se sešel s týdnem a z našeho pobytu v Brick Bay jsme ukrojili zase další kousek. Tentokrát jsem se do práce na vinici zapojil i já a kromě vytrhávání ustřižených větví jsem si také vyzkoušel stříhání vína. Na rozdíl od holek jsem nafasoval elektrické nůžky, se kterými to jde doslova samo. Pozor se však musí dávat na prsty, protože jsou opravdu silné a ani dvoucentimetrové větve nečiní těmto nůžkám žádné problémy. Asi dvakrát se mi podařilo v zápalu boje ucvaknout již navázanou větev pro další sezónu, a tak jsem stejně jako ostatní zvolnil na pohodové pracovní tempo s důrazem na kvalitu odvedené práce.

     Vinice se nachází ve vyšších partiích farmy, ze které jsou pěkné výhledy na moře a ostrovy. Přidáme-li k tomu velice příjemné teploty, je práce venku jedna radost. Na Novém Zélandu sice nyní panuje zima, ale zde na severu po většinu dne stačí šortky a tričko.

 

     V pátek jsme kromě tradiční návštěvy banky a New Worldu ve Warkworthu zavítali opět do hospůdky, tentokráte ve Snells Beach. Společně s Glenem jsme dali pár pivek a rozhodli se, že v načatém večeru budeme pokračovat i na farmě.  Mimo jiné jsme se také dozvěděli, že Glen, v době kdy žil na Jižním ostrově, pracoval řadu let jako ranger v  DOC, a to zejména v oblasti Central Otago. Dozvěděli jsme se tak hodně zajímavého o jeho zážitcích, zkušenostech či přírodě na Jižním ostrově a nabídl se, že nám někdy na mapě ukáže řadu míst co stojí za návštěvu, včetně těch, která se v průvodcích moc nevyskytují.

 

     Včerejšek byl ve znamení kutilství a výroby úchytů pro přístřešek k autu. Farma samozřejmě disponuje velkou vybavenou dílnou, a tak šla práce pěkně od ruky.

     Dnes se celý den honí po obloze mraky, takže jsme se rozhodli nikam nevyjíždět a vyrazit pouze na procházku po farmě a k zátoce Brick Bay, ke které máme soukromý vstup.